Společná nádoba
Říká se, že na zlomení zlozvyku a nastolení zvyku nového je zapotřebí 21 dní.
Snad je to možné v případech jako jsou kouření, stravovací návyky a jiné takto jasné fyzické záležitosti. Zlomit zlozvyky identifikace s nepravým já, tj. se způsoby myšlení, vyjadřování se, a jednání může trvat celý (nejen) jeden lidský život, ale také setinu sekundy…..jelikož za fyzičnem je čas irelevantní.
Nicméně čas a prostor, fyzično, je nejlepší startovací bod…..
Fragment, střípek z oněch 21 dní, nebo taky milost setiny sekundy, máme možnost (také) prožít při devítí nocích Bohyně, silném čase Navaratri, díky intenzivním praxím a hlubokému odpočinku obklopení přírodou- kde vědomí -síla přirody (naší přirozenosti) je v převaze s vědomím lidí (často v neslouladu). Tam, kde v tichu promlouváme s ohněm, vodou a zemí, tam kde se rozpouštíme v prostoru, tam, kde otevíráme svá těla přijímání síly přírody, tam, kde živíme naše těla a smysly nejčistšími nektary, tam, kde vytvoříme společnou nádobu k tomu, abychom přepsaly projevy naší DNA v nesouladu. Tam, kde se stává naše úsilí v prostoru společné nádoby mnohem přínosnější.
Pro některé je to příjemný, odpočinkový zážitek v kruhu krásných žen, pro jině blaženost v přítomnosti ženské božské energie, pro některé ženy je to radost, prázdniny, a pro některé je tato cesta proměny sebe sama intenzivním znovuzrozením. K tomuto procesu, k tomu, aby byl pro něj vytvořen bezpečný prostor sloužíme my průvodkyně. Kamila, Tereza Marie a sestry lesa, nám drahé přítelkyně, které na Navaratri leta jezdí a znají její sílu a dokáží v prostoru plně být jak pro sebe tak i pro celý kruh.
Devět dní je střípek, a možná i zlomek setiny sekundy k tomu, abychom se pokusily přepsat zase další vrstvu nesouladu v nás, a načerpaly informace, zkušenosti a sílu některé praxe zařadit do našich běžných dnů. Jelikož jsou životy převážné většiny lidí stále nastaveny tak, že vystoupit ze své deno denní rutiny na devět dní je zatím nemyslitelné,(a někdy to prostě vskutku nelze), dohodly jsme se, že vytvoříme možnost dvou plných víkendů tak, aby byl příběh zažit od svého začátku až ke konci. Příběh začíná v pátek otevřením léčivého kruhu, a výroby medicíny, kde jsou všechny ženy přítomy a otevřou tak brány možnosti navýšení své frekvence, aby se v týdnu ty ženy, které nedosednou na celý čas, mohly vrátit do svých domovů, ke své práci, rodinám, vzaly si s sebou některé pro ně snadné praxe, pokračovaly v napojení na kruh, a přijely na závěrečný víkend, ponořit se ještě jednou hlouběji, a při závěrečné ceremonii kruh společně uzavřít.
Tato dynamika, tato mandala kterou vytvoříme, přesto, že je nadčasová a rezonuje v nás ještě velmi dlouho, má své kořeny v čase. Má začátek a konec, je to ucelený program tak, aby mohl zasáhnout co nejvíce složek a vrstev nás samotných, je to jako vlna, která se spustí, projede naším systémem, udělá co je třeba a zase odejde.
Dostávám spousty dotazů od Vás drahé ženy, zda je možno přijet na jeden víkend, první nebo druhý, zda je možnost přijet od pondělí do pátku, od soboty do atd atd….a věřte mi, chápu, že chcete být součástí naší oslavy Navaratri, a moc si to přeju, ale jako strážkyně prostoru musím nejprve myslet na zůčsastněné a společnou nádobu, kterou vytváříme. Příjezdy, odjezdy, nové tváře, naskočení do vlaku který už je rozjetý bez společného úvodního dosednutí může být rušivé jak pro zůčastněné tak matoucí pro Vás.
Nemohu vás nutit a pokud si zaplatíte celý pobyt a přijedete či odjedete jinak, je to samozřejmě vaše zodpovědnost, a my s tím nic neuděláme. Míra či hloubka, kterou obdržíte z Navaratri je ve vašich rukou. Doufám ale, že tento článek Vám pomůže osvětlit důležitost a hlavně přínos těchto pravidel založených na naší zkušenosti. Řeknu vám, není lehké to udržet, vysvětlovat a odmítat, ale snad již chápete proč to vše.
Máte tedy možnost drahé ženy přidat se k nám na Navaratri na celých devět dní, a nebo na dva plné víkendy. Kdy začátek, otevření probíhá kolem 19 hodiny v pátek prvního víkendu a uzavření v neděli druhého víkendu před obědem.
Děkuji za pochopení a udržování posvátnosti naší společné nádoby, do které položíme naše vědomí a požádáme skrze naše úsilí bez úsílí Durgu, aby udělala svou práci. A to je každá jedna z nás společně s celým vesmírem
Kamila: „Mohanji, říkate, že osvícení přijde pouze skrze milost boží, k čemu tedy všechno to úsilí studium, praxe……“
Mohanji: „K tomu abys tuto milost dostala, na sobě musíš uděláš obrovský kus práce.“
To mi řekl jeden z mých velmi tradičních indických učitelů A.G. Mohan
A na druhé straně je tady rčení mého velmi netradičního učitele, kterému řekl jeho Guru….
„K tomu abys byl spoutaný a nesvobodný musíš vynaložit obrovské úsilí. Být svobodný a volný proto nemusíš dělat vůbec nic.“
Hari Aum